Simon Wardley: Průzkumníci, Vesničané a Městští plánovači (a Zloději)

Už před docela dlouhými lety (na začátku roku 2017) jsem si přečetl článek Kolonizátoři a správci kolonií od Honzy Javorka. Byl pro mě tehdy dost fascinující - jednak z toho důvodu, jak krásně pojmenoval rozdíly v nastavení, a zároveň i tím, jak málo tvůrců (vývojářů a dalších lidí, kteří se točí okolo vývoje produktů) o sobě vědělo, jestli jsou kolonizátoři nebo správci kolonií. Často jsem o těch dvou nastaveních mluvil, když jsme přibírali někoho nového do týmu, najímali externí vývojářskou firmu, nebo jsem se sám přidával k nějakému projektu.

Teď je to pár týdnů, co jsem něco „gůgloval“ a natrefil jsem na popis, se kterým přišel dokonce už v létě 2016 Simon Wardley v souvislosti s konceptem Wardleyho map.

Wardley definuje tři typy mentalit na základě evolučního stadia produktu:

Explorers (Průzkumníci): Žijí v chaosu. Zkoušejí věci, které nikdo předtím neudělal. Vytvářejí prototypy, které v 90 % případů selžou, ale hledají ten jeden drahokam.
Villagers (Vesničané): Nesnášejí chaos, ale nemají rádi ani přílišný stereotyp. Berou surový, polofunkční prototyp od Explorera a udělají z něj stabilní, škálovatelný produkt pro trh.
Town Planners (Městští plánovači): Milují řád, efektivitu a optimalizaci. Vezmou produkt od Villagerů a industrializují ho na úroveň komodity/utility (něco jako elektrická síť – prostě to funguje a stojí to minimum peněz).

Explorers, Villagers a Town Planners se původně označovali jako Pioneers, Settlers a Town Planners, a Wardley se je rozhodl změnit, protože původní názvy měly silný koloniální podtext (kolonizace, osidlování cizích území).

A ty 3 typy mentalit rozšiřuje o mechanismus „krádeže“. Wardley varuje před nejčastější chybou: že týmy fungují izolovaně (jako klasická firemní sila). Aby organizace fungovala organicky, musí mezi nimi docházet k řízené krádeži.

Jak to funguje v praxi:

Villagers kradou Explorerům: Villager (Vesničan) nečeká, až mu Explorer (Průzkumník) s povzdechem odevzdá hotovou dokumentaci (to se nikdy nestane). Villager sleduje, co Exploreři dělají, a jakmile vidí něco, co začíná dávat byznysový smysl a opakovaně to funguje, „ukradne“ jim to. Přetvoří to v produkt a Explorerovi uvolní ruce, aby mohl jít objevovat další divočinu.
Town Planners kradou Villagerům: Jakmile se z produktu stane standard a trh se nasytí, Town Planneři (Plánovači) přijdou a „ukradnou“ produkt Villagerům. Přepíší ho do podoby optimalizované platformy, mikroslužeb nebo cloudu. Villageři tak získají prostor pracovat na nových produktech.

Podle Wardleyho je tento proces „krádeže“ nezbytný. Pokud by si týmy své projekty dobrovolně držely (protože je to jejich „miminko“), organizace zkostnatí. Exploreři by uvízli u údržby starých věcí a přestali by inovovat.

... tohle mi mluví naprosto z duše.

Poslední dobou je docela moderní se nejrůzněji identifikovat. Já se v tomhle tématu identifikuji jako radostný Průzkumník (Pioneer) s částečným přesahem do Vesničana (Villager). Vytvořil jsem si na to i krátký on-line kvíz, který vám na 15 otázkách ukáže spektrum vašeho vlastního nastavení. Rád v případě zájmu nasdílím.

Celé tohle zamyšlení mě vlastně vrací obloukem k mojí starší Výzvě pro HR: Pojďme mimo škatulky, kterou jsem psal už před několika lety.

Kámen úrazu je totiž často právě v tom, že nabíráme lidi do špatné fáze produktu. Ale když se člověk dobře zná – a když firma přesně ví, co v danou chvíli potřebuje – mohou se mnohem snáze propojit a vyhnout se oboustranné frustraci.

A co vy? Víte, jestli jste spíš Průzkumník, Vesničan, nebo Plánovač?